Nikdo to nečekal, ale všichni to věděli

Nikdo nečekal tak vysokou volební účast. Nikdo nevěřil, že každý z kandidátů získá více než milion hlasů. Všichni se těšili na mimořádně těsný výsledek a na poslední okamžiky, kdy nebude jasné, kdo nakonec zvítězí. Všichni však věděli, že Pelle vyhraje. A tak se také stalo. Slovensko si mohlo krátce po půlnoci s úlevou vydechnout: "Habemus Pelle".

"Nezapomenu na to."

… slíbil Ivan Korčok ve svém projevu, když už bylo jasné, že to nedá. Zároveň ve svém projevu předvedl všechny argumenty, proč prohrál. Navzdory celoživotním zkušenostem diplomata bylo jeho vystoupení projevem malého, zahořklého a uraženého člověka. I když bylo jasné, že je "vymalováno", pokračoval ve volebním boji. Nezachoval dekorum, nemluvil o Slovensku ani o šancích pro vítěze voleb. Předchozích šest poražených kandidátů v minulých volbách to dokázalo. Dokonce i Fico ve svém projevu, navzdory obrovskému zklamání, symbolicky podal Kiskovi ruku ke spolupráci. Korčok se na nic z toho nezmohl. V plné nahotě se odhalil jako sebestředný, namyšlený a uražený elitář. Příliš brzy uvěřil, že je téměř "panem prezidentem", aby se pak ocitl sám na prázdné bratislavské ulici, která nevede do vytouženého prezidentského paláce. A to zklamání neunesl. Není nic horšího než ztráta formátu.

Takto sa to robí, do psej matere!

Byl výrok R. Fica v jeho vítězném projevu v Pelleho volebním štábu. Znělo to jako projev uznání bývalému "zrádci" a "méně než ideálnímu kandidátovi". Pelle si to náležitě vychutnával a dokonce na chvíli uvěřil, že mu Fico vítězství upřímně přeje. Nikdo z přítomných si neuvědomil, že jediný jasný a skutečně státotvorní projev večera patřil Ficovi. On je reálným vítězem a skutečným politickým lídrem na slovenské politické scéně.

Duel Burgr - Topinka 1:1

Ve druhém kole prezidentských voleb se opakoval souboj strategií z českých prezidentských voleb. V Česku sázka na válečné strašení nevyšla, na Slovensku zafungovala.